Anotace přednášek

♦ FANTASY ♦ SCI-FI ♦ HOROR ♦ VĚDA ♦ HISTORIE ♦

– Kosmonautika převážně nevážně

Halousek Milan

… aneb Co dělají kosmonauti, když se řídící středisko nedívá

  Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání – ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?

  Nepracovním životem kosmonautů vás provede Milan Halousek z České kosmické kanceláře společně s Krtečkem, který byl v roce 2011 šestnáct dní společně s americkým astronautem Andrewem Feustelem na Mezinárodní kosmické stanici ISS.

– 50 let Star Treku

Konvička Ondřej

Letos je tomu přesně 50 let, kdy se na obrazovkách objevila první epizoda seriálu Star Trek, seriálu, který získal a ovlivnil generace fanoušků po celém světě. Seriál, který není jen o vesmírných lodích a statečné posádce, ale který také nejednou překročil hranice myšlení a společenských přesvědčení své doby. Seriál, který inspiroval kulturu, sport, společnost, umění a samozřejmě i technologie.

Připomeňme si hodnoty, za kterými Star Trek stojí, stejně jako důvody, proč se i po půlstoletí řadí mezi celosvětově nejúspěšnější scifi fenomény.

– Průzkum Marsu v čele s Curiosity

Majer Dušan (Dobývání vesmíru)

První část přednášky základně zmapuje historii průzkumu Marsu, nejdůležitější sondy, které se zapsaly do historie a připomene i aktuální průzkumníky, kteří u Marsu fungují. Druhá polovina se zaměří na detailnější popis vědeckých přístrojů na vozítku Curiosity-  nejdokonalejší laboratoři, kterou jsme kdy poslali na povrch Marsu.

– Úžasné devatenácté století

Medek Leonard

Velká část steampunku (přinejmenším v jeho literární a filmové větvi) stojí na tom, že posouvá devatenácté století o kus dál, než se ve skutečnosti dostalo. Jenomže ono i bez takovéto „výpomoci“ v nejednom ohledu bere dech…

– Padouchův vítězný smích aneb Život a dílo výjimečného herce Vincenta Price

Mičanová Daniela

Za padesát let herecké kariéry ztvárnil více než stovku filmových rolí a bezpočet rolí televizních. I když nikdy nezískal Oscara, ve svém oboru patřil ke hvězdám první velikosti. Podobně jako Boris Karloff, Bela Lugosi, Christopher Lee nebo Peter Cushing totiž zásadně přispěl ke svéráznému půvabu klasického filmového hororu. S mimořádným gustem hrál především padouchy, a to od rafinovaných zlosynů po pološílené nešťastníky poháněné touhou po pomstě. Jeho nezaměnitelný dramatický projev, umocněný impozantním vzrůstem, fascinoval a dodnes fascinuje velmi různorodé umělce od Tima Burtona po Michaela Jacksona. Seznamte se s děsuplným panem Vincentem Leonardem Pricem.

– Co by měl vědět autor SF, než začne psát dystopii o Evropě

Novotný František

Anticipace budoucnosti patří k základním námětům literatury SF a současná situace v Evropě přímo vybízí k dílům, pokoušejícím se uchopit budoucnost tohoto kontinentu. O tom, co Evropě hrozí, kde se to vzalo a co by se z toho mohlo vyvinout, však nepíší jen autoři SF, ale též světově uznávaní politologové a odborníci na strategii a geopolitiku, jakým je i George Friedman, zakladatel a výkonný ředitel agentury Stratfor. Ve své knize Ohrožená Evropa, rodící se krize přesvědčivě objasňuje, v čem se Evropa liší od zbytku světa, v čem je její požehnání a současně i prokletí. Z těchto poznatků pak odvozuje budoucí trendy evropského vývoje, reflektuje chyby Evropské unie a ukazuje geopoliticky daná ohniska možných konfliktů. Jeho kniha je tedy nezbytnou příručkou pro každého autora SF, který má v úmyslu napsat dystopický román o Evropě.


– Budeme dlabat amarouny?

Šimůnek Jan

Výživa jako globální problém a co k tomuto problému přispívá.
Zachrání nás vegetariánství nebo žraní brouků? A co kosmické cesty? Bude třeba vytvořit geneticky změněného člověka?

– Od Kraba k Malému bohovi a Kruanovi

Toman Vlastislav

Vladislav Toman zavzpomíná na tvorbu komiksového cyklu Pod paprsky Zářícího. A i na své další komiksy

– Nepravda u pánů, pravda u zbojníka!

Vrbenská Františka

Zbojnické historie z Moravy, Slovenska i z Čech (dokonce), ale také z Francie, Anglie a Skotska, Německa, Itálie, Španělska, Japonska, Číny a obou Amerik. Krvavá realita, čili pokus o hledání kořenů zbojnických tradic. Stává se folklór zrcadlem opomíjené většiny? Fantastika oživuje mýtus: literární, výtvarné i filmové ztvárnění příběhů, které znáte, vzpomínáte na ně, případně jste o nich jakživo neslyšeli…

– Boj je boj, od Dračího doupěte po Hvězdné mariňáky

Washka Bob

Je velký rozdíl mezi bojem s mečem v ruce a sofistikovaným plasmovým kanonem. A nebo není? Proč je elfí lukostřelec alter ego snipera a britské SAS se v době bullpup systému pušek učí boj na bodáky. Vrcholná scéna Věčné války je vybojována… nechte se překvapit.

Přesně deset let posílá firma SpaceX do vesmíru své rakety. Za tu dobu dosáhla pozoruhodných úspěchů: vyvinula levný a spolehlivý nosič Falcon 9, pravidelně vozí zásoby na a z Mezinárodní kosmické stanice, již v příštím roce odzkouší vlastní pilotovanou loď… A to není vše, protože už za dva roky pošle na Mars vlastní výsadkový modul Red Dragon nebo se chystá odzkoušet superraketu Falcon Heavy, která dnes nemá na světě obdoby. Splní zakladatel firmy a vizionář Elon Musk svůj slib, že na Marsu vybuduje základnu pro padesát tisíc lidí?

Avengers jsou dneska díky filmům tím nejvíc „cool“ týmem Marvelu. Jenže… nebylo tomu tak vždy a až do přelomu tisíciletí šlo v komiksech docela o béčka.

Pojďme se podívat na (ne)slavné začátky, obskurní členy a WTF momenty (zdravíme Scarlet Witch, která otěhotněla s robotem), probereme jak s komiksem zamával film a čím se inspiroval. Je Nick Fury černej nebo bílej? Který Avenger byl alkoholik a koho znásilnili?

Všichni známe ten scénář: Na Zemi se nedopatřením dostanou mikrobi z vesmíru a způsobí strašlivou pandemii. Ač je takový scénář značně vzdálený od reality, otázka možné interakce pozemského a jiného života je zásadní v blízké době zejména pro průzkum Marsu. Pokud se tam někde vyskytuje místní život, co můžeme způsobit kontaminací planety pozemskými organismy? Ukážeme si, že zabránit kontaminaci vůbec není jednoduché – a v případě, že k ní dojde, můžou naše vědecké výsledky i případný marsovský život nevratně utrpět.

Existuje souvislost mezi dětmi a krysami? Jsou ctnosti opravdu retardované? Kolik vln má Jaderské moře a co na to Jan Tleskač?

 

Dnešní science fiction a  budoucnost

Kotásek Miroslav

V devatenáctém století lze vznik vědeckofantastického žánru chápat jako reakci na překotný rozvoj moderních technologií spojený s modernistickým étosem pokroku, technologického i sociálního inženýrství, doprovázeného na druhé straně apokalyptickými konkrétními představami (vulgarizace 2. termodynamického zákona vedoucí k populárním vizím o „vychladnutí vesmíru“, nálada „konce století“ apod.). Možných pohledů na to, jakým způsobem se SF od devatenáctého století dodnes proměnila, je bezpochyby několik. Má úvaha vychází z některých vybraných rysů současné společensko kulturní situace, které nazývám „postapokalyptickými“, „posthumánními“ a „postnarativními“. Východiskem je úvaha, že s realizací scénářů (nebo alespoň s přípravou jejich realizace), které do nedávné minulosti byly výhradní doménou science fiction (sebevražedné mise k Marsu, celosvětový džihád, Nine Eleven, „virtualizace“ či „kybernetizace“ každodenního života) dochází mimoděk i k problematizaci funkce a nosnosti SF v dnešní době, kdy se zdá, že „skutečnost“ předhání SF v predikcích a extrapolacích budoucnosti, které byly doposud jejím výsadním hájemstvím. Je tedy možné se ptát, zda se role žánru v dnešní době nějak proměňují či proměnily – jestli snad to je důvod, proč vědeckofantastické příběhy hledají onen pověstný „sense of wonder“ převážně v minulosti (viz množství existujících a dále vznikajících retrofuturistických příběhů a alternativních historií), zda se bude prohlubovat fúze právě retrofuturismu s žánry „nečasové“ (pseudomýtické) fantastiky (magie, kouzla), jak to realizuje např. Larry Correia v trilogii Grimnoir Chronicle, nebo se težiště přesune k „avantgardní“ či „undergroundové“ science fiction, plánovitě navazující na „novou vlnu“, pokoušející se definovat, objevit a zachytit „podivnost“ či „neskutečnost“ dnešní reality (tzv. „New Weird“).

 

Literární workshop naživo

Jiřina „Aquila“ Vorlová, Jan Macháček & spol.

Tradiční setkání začínajících autorů a lektorů Workshopu, na němž si účastníci vzájemně kritizují svá díla za vydatného přispění lektorů a snaží se získané poznatky uplatnit ve svých dalších povídkách, aby jim při příštím workshopu bylo vytýkáno méně chyb. Akce je přístupná široké veřejnosti – tedy všem návštěvníkům conu. Kdo jste si přinesl nějaké vlastní dílo k hodnocení, odneste jej co nejdříve do desek ve workshopáckém apartmánu v 1. patře. Zde si je mohou vypůjčit a přečíst i další zájemci, kteří budou chtít workshop navštívit..

 

Jak publikovat v zahraničí – základy

Julie Nováková

Píšete a rádi byste publikovali i v jiných jazycích než češtině či slovenštině, ale předpokládáte, že uspět v zahraničí je pro českého autora nemožné? To naštěstí už dávno není pravda. Povíme si pár základních tipů, jak na to. Pro vážnější zájemce autorka zve v neděli 4. 12. na několikahodinový kurz: https://www.naucmese.cz/kurz/jak-uspesne-publikovat-v-zahranici

 

Jak (ne)blufovat o larpu

Kristýna Obrdlíková

Zajímá tě fantastika, čteš knihy, sleduješ filmy, hraješ deskovky nebo RPG? A co larp? Občas se vynoří nějaká pozvánka, ale pořád se bojíš, že ti tam nalepí elfí uši a dají do ruky molitanový meč? Že to bude chtít základní herecké nadání? Že jako holka budeš muset odhánět vilného uhrovitého spratka ve špatném kostýmu barbara Conana, nebo coby mladík budeš muset předvést značné fyzické výkony, k nimž nemám předpoklady?

Ale, lidi, žijeme ve 21. století! Dneska je to seriózní podnik pro zájemce všech věků a kategorií, všech žánrů a formátů. Toužíte se v tom trochu vyznat? Mrknout na českou larpovou scénu? Pomůžeme najít kritéria, podle nichž si vyberete hru, která pro vás bude životním zážitkem, nebo prostě zkusíme rozšířit obzory znalostí, abyste už příště mohli dobře blufovat.

 

Jak se kniha rodí

Vilma Kadlečková, Jan Kotouč, Jan Kovanic, Leonard Medek, Julie Nováková, Jana Rečková, Františka Vrbenská a další

Panelová beseda se známými autory o tom, jaké to bylo, když oni sami s psaním začínali, jak se jim píše dnes a jaké možnosti mají dnešní mladí autoři. Co vlastně stojí u zrodu literárního díla? Autorův okamžitý nápad, požadavek editora – či snad něco úplně jiného?

 

Z konce světa až do Čech aneb Jak vznikají překlady

Michael Bronec,  Petr Kotrle, František Novotný, Jana Rečková, Vlado Ríša a další

Cestování až na konec světa a zase zpátky není v dnešní době technickým problémem, ale jazyková bariéra stále ještě zbořena nebyla. Překlady knih tu byly, jsou a dozajista ještě dlouho budou. Panelová beseda s našimi překladateli o tom, jak se dostávají ke své práci a jak se změnila technika překládání od dob, kdy s ní začínali.

 

Mezi autorem a čtenářem

Michael Bronec, Katarína Čavojová, Egon Čierny, Robert Pilch, Zdeněk Pobuda, Vlado Ríša, Lenona Štiblaríková, Martin Šust a další

Panel s nakladateli a vydavateli o tom, jak se knihy a jiná média dostávají od autora až ke čtenáři, jak probíhá vzájemná komunikace a o tom, kdo je pánem situace. Jaký je čtenářský vkus? Podbízí se mu nakladatel, nebo se naopak snaží čtenáře vychovávat? A co autoři – píšou to, co je zrovna in, nebo zůstávají „sví“? A hlavně – dá se předem odhadnout, zda bude mít dílo úspěch?

 

Zahrada – několik arteterapeutických postřehů k utváření fiktivního univerza

Jana Richterová

Průhledy do procesu zrodu imaginárního světa ve světle zkušeností arteterapie.

  • Aktivní imaginace coby brána i nástroj utváření fiktivního univerza.
  • Mapy a jejich podloží. Linie a barva, živá krajina příběhu. Hledání „dobrého tvaru“.
  • „Empatická bublina“ v procesu vytváření i vnímání, mezi ztotožněním a distancí.
  • Průnik světů v prostoru porozumění. Setkání autora, příběhu a čtenáře.

 

50 otázek pro space operu aneb Jak se potkal křižník s houbou

Vilma Kadlečková a Jan „Johnak“ Kotouč

Dva naši nejplodnější současní autoři space opery  si budou vzájemně klást otázky o svých světech Mycelia a Sektoru Hirano. Srovnání, podobnosti, odlišnosti a zábava. Hlavně tuto přednášku nebrat moc vážně.

 

Porada ČS Fandomu a organizační schůzka lokálních koordinátorů CKČ

Lulu Bocková, Petr Pagi Holan

Porada českých a slovenských SF klubů pod vedením předsedů obou částí Fandomu bude mít na programu přípravu Parconu 2017 v Pardubicích, výsledky hlasování o Parconu 2018 v Bílovci a přidělení jeho pořádání KLF Ostrava, návrh nominací na ceny Mlok a Ludvík, zprávu o CKČ a předání materiálů CKČ lokálním koordinátorům a porotcům. Vítáni jsou všichni, kteří mají o dění ve Fandomu nebo hodnocení CKČ zájem.